Vlak, pivko a mu­zika

Dneska jsem jel svou nej­ob­li­be­nější tratí Be­roun – Bu­dě­jo­vice, která je velmi pří­jemná a po­ho­dová, a usou­dil jsem, že bych o tom měl něco na­psat a ne­ne­chá­vat si ten zá­ži­tek pro sebe.

Pro­čež mám pro vás ná­vod, jak si zlep­šit ná­ladu. Něco smut­ného se vám stalo? Máte ná­ladu pod psa? Sjeďte si vla­kem. Je cel­kem jedno, kde byd­líte, prostě si vy­berte první lo­kálku, která vede kra­ji­nou, lesy a lu­kami, kupte si lís­tek a jeďte. Sa­mo­zřejmě je lepší, když bu­dete mít ně­jaký cíl, za kte­rým po­je­dete, ale jet tam a zpátky taky není k za­ho­zení. Po­kud bu­dete mít mož­nost, jeďte zpátky ji­nou tratí, než kteru jste jeli tam.

Řekl jsem lo­kálku, ale to není nut­nost. Trať, na které jsem na te­nhle ná­pad při­šel, je trať pro rych­líky, jenže to jsou ta­kové ty rych­líky, které jsou rychlé je­nom v tom, že ob­čas ně­kde ne­staví a po­kry­jou tro­chu větší část trati než oso­báky. Moje ob­lí­bená trať je zář­ným pří­kla­dem. Je to trať Praha, Be­roun, Pří­bram, Zliv, Bu­dě­jo­vice, trasa jak ří­kám „z po­spo­jo­va­ných lo­ká­lek“. Vý­hled je také jiný, než na nor­mál­ních rych­lí­ko­vých tra­tích České re­pub­liky. Ne­kou­káte do še­divé pro­tihlu­kové ba­ri­éry, ale na krás­nou kra­jinu se spous­tou lesů a luk, které se líně li­nou ko­lem vlaku. Mů­žete se po­ho­dlně vy­lo­žit z okna, aniž by vám od­foukl hlavu 170kilometrový vítr. To­hle jde sa­mo­zřejmě i na ji­ných tra­tích, než je má zmí­něná ob­lí­bená, ale ta­hle je prostě ul­ti­mátní.

Máte-li na­plá­no­váno, kudy po­je­dete, vez­měte s se­bou mi­ni­mum věcí, co po­tře­bu­jete, k tomu hu­dební pře­hrá­vač s vaší ob­lí­be­nou mu­zi­kou, při­mě­řeně vel­kou flašku piva (na dvě ho­diny cesty mi vět­ši­nou vy­chází dva li­try), kupte si lís­tek a mů­žete vy­ra­zit. Chcete-li to ně­jak oko­ře­nit, dejte si před­tím ještě ně­jaké to brko, bude se vám ta kra­jina pak zdát mno­hem za­jí­ma­vější (to brko jsem dneska ne­měl a há­dám, že jsem o hodně při­šel… asi bych to ně­kdy měl zku­sit…). Pak už stačí jen na­sed­nout na vlak, na­jít si co nej­prázd­nější coupé, pus­tit si mu­ziku na plný pecky, otevřít pivko, vy­prázd­nit mo­zek a prostě kou­kat na kra­jinu ko­lem. Věřte mi, fun­guje to.

8 Replies to “Vlak, pivko a mu­zika”

  1. je­des z ma­dar­ska jo? xD tak to bych si taky vzal tak tech sest no xD

  2. tak preji pri­jem­nou cestu.. :) i kdyz to roz­hodne ne­bu­des mit tak pri­jemne, pro­toze se ne­mu­zes vy­lo­zit z okna heh xD

  3. Není lepší si dát dvě brčka a petku piva, a pak se jet pro­jet au­tem? Člo­věk se může i pro­spat, nebo se kou­kat vpravo vlevo…
    Zrovna mě tvoje al­ter­na­tiva zrovna ne­láká.

  4. well, v tom bych vi­del problem,ze po dvou br­kach a PETce piva by clo­vek auto fakt ri­dit ne­mel.. xD

  5. Abych pravdu řekl, tak si cestu Liberec->Ústí nad La­bem a Ústí nad Labem->Klášterec nad Ohří a zpět taky uží­vám. :D Skoro 4 ho­diny času na pře­mýš­lení, psaní a do­há­nění re­stů. :D Al­ko­hol ne­piji, špeky ne­hu­lim ale za to mám ob­čas kra­pet divné ná­pady.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *