Life shitsVýlevy

Jízda s při­da­nou hod­no­tou

Tož jsem ne­dávno ces­to­val z Brna do Bu­dě­jo­vic, vla­kem. Byl to vskutku ne­za­po­me­nu­telný zá­ži­tek. České Dráhy opravdu vě­nují ob­rov­ské úsilí tomu, aby si je­jich zá­kaz­níci užili za své pe­níze co nej­více je­jich vlaků, a aby po­měr cena/čas byl pro zá­kaz­níky co nej­vý­hod­nější. Zde je tedy můj pří­běh.

Bylo pěkné br­něn­ské zimní mokré ráno, já se v 7 ho­din do­sta­vil na ná­draží s vě­do­mím, že to do 12 ho­din ještě stihnu do školy, což bylo tak ako­rát. I na­stou­pil jsem do vlaku a uží­val si při­jemně po­malé, ne­u­chvátané jízdy, při které se roz­hodně nedá za­po­me­nout, že je­dete vla­kem, ne­boť ko­leje o sobě po­řád dá­vají vě­dět ne­u­stá­lým pře­ha­zo­vá­ním si va­gonů z jedné strany na dru­hou. Vše se zdálo být v po­řádku, až na­jed­nou, po ne­ce­lých 40 mi­nu­tách jízdy od Brna, vlak za­sta­vil, a už se ne­roz­jel. Ná­sle­do­vala omluva prů­vod­čího, že lo­ko­mo­tiva se stala ne­po­jízd­nou, a že mu­síme po­čkat na ná­hradní. Tak jsme če­kali, in the mi­d­dle of nowhere (ale na­štěstí ve sta­nici, ji­nak by zko­la­bo­vala veš­kerá do­prava mezi Plzní a Br­nem), na zá­chranný stroj. Ten však ne­při­jíž­děl a údajná ho­dina a půl se pro­táhla na krásné tři ho­dinky. Vlak vy­chlá­dal, po chod­bičce se pla­zily vy­hla­do­vělé trosky lidí, ve ve­d­lej­ších va­go­nech do­konce do­chá­zelo prý i ke ka­ni­ba­lismu! To se u nás na­štěstí ne­dělo, ač­koli prů­vod­čímu ně­kdo snědl kalhoty. Byl to tvrdý boj. Ale spásná lo­ko­mo­tiva se po ne­ko­neč­ném strá­dání přece jen ob­je­vila a po­čala nás táh­nout k cíli.

Krom toho, že si každý z ces­tu­jí­cích sáhl až na úplné dno svých mož­ností při boji o pře­žití v kru­tém pro­středí že­lez­nič­ního va­gonu opuš­tě­ného na hra­ni­cích Mo­ravy a Vy­so­činy, mělo toto pro­dlou­žení cesty z mi­zer­ných 4,5 ho­din na ide­ál­ních 7 ho­din jestě je­den vý­sle­dek. V Bu­dě­jo­vi­cích se totiž pro­ká­zala exis­tence ča­so­prosto­ro­vých ano­má­lií na Vy­so­čině, ne­boť podle pří­jez­do­vých ta­bulí ne­měli jsme více než 5 mi­nut zpož­dění na pří­jezdu.

Mu­sím říci, že jsem za své pe­níze do­stal od Čes­kých Drah ten­to­krát pro­ti­hod­notu ne­ví­da­ných roz­měrů, a jen tak na tento je­jich čin ne­za­po­menu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *