AnimeStalo se

Fest Trip! aneb Ani­me­fest 2011

Před rokem jsem si dal před­se­vzetí, že ať se bude dít co chce, na AF 2011 po­jedu. Obavy z toho, že bych se tam mohl ne­do­stat, pra­me­nily z jed­noho pros­tého faktu – le­tos ma­tu­ruju. Ale slí­bil jsem si, že ně­jaká blbá ma­tura mi AF ne­zkazí, a tak se i stalo.

Oproti le­tům mi­nu­lým, kdy jsme na Fest Trip jez­dili jen já a can­dy­can (co se mého okolí týče, ni­koho ji­ného jsme ne­znali), jsme se le­tos se­šli v mno­hem hoj­něj­ším po­čtu. Stalo se tak hlavně kvůli exis­tenci Ji­ho­taku, pro­tože na sra­zech jsme se tak ně­jak se­zná­mili a na ná­draží pak po­znali. Mezi účast­níky Fest Tripu byla hezká žlutá Pi­kachu, po­stu­pem času úplně opilý [wha­te­ver cosplay to byl, asi Li­ght, měl zá­pis­ník], Na­ruto (který ale ne­cospla­y­o­val Na­ruta ale něco ji­ného), moje malá imouto Lierka, roz­to­milá  Ju­linka, moje drahá chill a pár dal­ších. Do­konce se k nám při­po­jil i div­ňák (=ne­o­taku), spo­lu­žák, který jel do Brna na TSP.

Za­čalo to ve­sele, vlak měl zpož­dění (nej­spíš zase ta pro­kletá lo­patka na uhlí), v hale byla spousta lidí, takže to vy­pa­dalo, že si ani ne­kou­píme lís­tek a ne­do­sta­neme se do vlaku. Na­ko­nec to ale cel­kem šlo, do­konce jsme si sedli jakž­takž po­spolu a se sku­pi­no­vou jíz­den­kou pro 12 lidí jsme se vy­dali smě­rem na vý­chod. O zá­bavu na dlouhé 4,5hodinové cestě bylo cel­kem po­sta­ráno, část Ji­ho­taku si s se­bou vzala do­sta­tek po­vzbu­zo­va­cích desti­látů, na­víc vět­šinu z toho vy­pil je­diný člo­věk, který pak na sebe str­há­val po­zor­nost ce­lého va­gonu a za­ru­čo­val nám re­la­tivní klid od běž­ných smr­tel­níků. Po­ba­vila nás prů­vodčí, která poté, co do­stala lís­tek z ru­kou Pi­kachua, pro­hlá­sila: „Lís­tek od Pi­kachua jsem ještě ne­do­stala.“

Cesta ubí­hala, pár­krát jsme si pro­šli vlak, abychom po­znali nové otaku, a do Brna jsme do­jeli s ma­lým (asi půl­ho­di­no­vým) zpož­dě­ním. (Ne, není to iro­nie, to s tím „ma­lým“ – věřte, dá se to jet i s ně­ko­li­ka­ho­di­no­vým zpož­dě­ním.)

Když jsme do­ra­zili do Scaly (ha! po­prvé jsem se re­gis­tro­val ve Scale), pro­nikli jsme s chill dovnitř, pro­tože chill or­go­vala a já se tak ně­jak ve­třel s tis­kár­nou pro AF v ná­ručí (a mimo jiné jsem do­stal jednu z prv­ních ná­vštěv­nic­kých jme­no­vek, která mi poz­ději byla vy­mě­něna kvůli článku v Zinu za VIP ^____^).

První pro­mí­tání, na dlou­hou dobu také po­slední, které jsem na­vští­vil, byla AMV. Ne­chci ně­jak zvlášť kri­ti­so­vat, vzhle­dem k tomu, že sám žádná ne­u­mím udě­lat, ale le­tos to za moc ne­stálo. I tak mne ně­která po­ba­vila, tak jsem vy­pl­nil lís­tek a — …kam s ním? Ne, ne­byl jsem první, kdo to měl vy­pl­něné, jen jsem byl první, kdo se za­čal za­jí­mat, když ne­vi­děl kra­bici, kam je há­zet. Tak jsem se pro­šel po Scale, se­hnal ORGa, který se­hnal kra­bici, a bylo to. Hned takhle zkraje při­jít na pro­blém, to mě baví ^^. Zby­tek AF však pro­bí­hal, aspoň soudě podle toho, co se ke mně tak do­neslo, re­la­tivně v po­hodě, takže z to­hoto hle­diska nuda (ještě že jsem ne­or­go­val, bych si mu­sel ně­jaké pro­blémy na­jít). To ale ne­zna­mená, že AF byl nuda jako ce­lek, to vů­bec – člo­věk si krásně po­ke­cal s lidmi, na­ko­nec jsem si v ne­děli k ránu za­šel i na to pro­mí­tání (v so­botu v noci jsem ne­mohl, pro­tože jsem v ráno v 0900 dě­lal TSP) a do­konce se mi po­vedlo pro­jít všechna tři místa ko­nání AF a do­stat se i do Maid Café.

Maid Café bylo cool – maidky ob­le­čené pěkně tak, jak mají být, but­leři taky, ra­dost si za­slin­tat a očumo­vat pěkné maido ob­lečky. Každý stůl měl při­dě­le­nou jednu maidku, která se o hosty sta­rala, to zna­mená, že se jich ze­ptala, co si dají, sdě­lila to ně­ja­kému but­le­rovi, pak na­bídla mangu ke čtení, hry a po­kec s maid­kou a pří­padně něco z toho za­jis­tila. Zby­tek času stála a ne­měla co dě­lat. Asi se měla usmí­vat na hosty, což ne­dě­lala, ale to jí bu­diž od­puš­těno ve světle toho, že nám naše ob­jed­návky byly do­dány asi po půl ho­dině, při­čemž re­servace byla asi na ho­dinu (a byli jsme vpuš­těni se zpož­dě­ním 20 mi­nut). Nic moc. Ale na dru­hou stranu ti­ra­misu bylo vy­ni­ka­jící, horká čo­ko­láda také a do­jíst nás to ne­chali, takže vý­sledný do­jem byl kladný.

Co do prů­běhu, mohl bych si stě­žo­vat na špatný tlak ve Scale, chyby v ti­tul­cích nebo pro­mí­tače, kteří ob­čas zcela ne­o­vlá­dali magii dvou ob­ra­zo­vek ve Win­dows 7. Ne­budu to dě­lat, spíš svoje roz­plizlé po­ví­dání shrnu tím, že mám po­cit, že le­tošní AF byl (aspoň pro mě) opravdu spe­ci­ální. Tak na­pří­klad: byly badge! To ni­kdy dřív ne­bylo, le­tošní placky jsou opravdu pěkné a ta moje se mi krásně na tašce k no­te­booku vy­jímá. Co do tech­niky – kde bylo Fre­eBSD? :D Před­mi­nule Win­dows, mi­nule Li­nux, ne­mělo být le­tos Fre­eBSD, aby bylo více pro­blémů? Před­po­vědi mi­nulý rok tak ho­vo­řily. No, byly Win7, proč ne, ná­vrat k tra­dič­ním hod­no­tám. Další věci čistě osob­ního rázu, znal jsem mno­hem víc lidí, skoro jsem ne­byl na pro­mí­tání a měl jsem jme­novku VIP. A dost jsem spal. V pod­statě samé ne­podstné věci. Ale stejně to bylo cool, jako každý rok ^__^

Na zá­věr dě­kuji OR­Gům Ani­me­festu, že to le­tos opět zor­ga­ni­so­vali pro nás, líné a ne­ak­tivní otaku. A tě­ším se na další.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *